pellegrini jsem dlouhou dobu po otevření míjel bez zájmu. podnik, který v letní turistické sezóně podle všeho dělá výborný byznys na své dosti velké zahrádce, pro mne představuje typické spojení všeho možného v menu a nevěřím, že to vše mohou zvládat ve stejné nebo dobré kvalitě.
interiér se pro mne malinko blíží podnikům jako cosmopolis, liberty nebo (nyní zavřený) parnas - určitá nekonfliktnost a sterilnost interiéru. mohu se mýlit, ale nezachycují fotografie v zadní části chorvatsko, i když je podnik podle všeho orientován na italskou kuchyni (tento dojem podporuje dosti vlezlý taneční italský pop - možná ještě horší než eros ramazzoti či toto cutugno nemluvě o zuccherovi - na základě tří dosavadních návštěv jsem však jistě hudební záběr podniku neobsáhl celý a večer může hudba sestávat z jiných věcí)?
v průběhu zimy se mi zdálo, že po většinu dne podnik návštěvnicky strádá (akční nabídka na večeře) a tento dojem podpořila lednová promoakce na kávu (žlutý letáček na výloze i na jednotlivých stolech :-), kterou jsem pochopitelně využil.
dal jsem si zde 3 kávy. jedno espresso a dvě cappuccina. šlo však bohužel o kávy velmi rozdílné úrovně. ona dvě cappuccina (viz druhé a třetí foto) připravoval cca 22letý mladík, jehož přístup ke kávě a její přípravě byl ukázkový. seděl jsem naproti baru a pozoroval. namletá porce, perfektní práce s kávovarem včetně ne zas tak často viděné pečlivosti (podkládání jednoho cappuccinového šálku druhým, aby čůrek kávy stékal z malé výšky na vnitřní stěnu šálku), ukázkové šlehání mléká (tryska byla téměř tichá, žádné chrčení a přepalování).
a výsledek tomu odpovídal. bez nejmenších pochybností (a po druhém cappuccinu o den později jsem si tojenpotvrdil) cappuccino na velice vysoké úrovni. popravdě jsem od té doby (půlka ledna 2015) neměl v žádné nové kavárně tak dobré cappuccino (téměř nebesky hebké a nadýchané, výtečná konzistence a textura mikropěny, nevysušené mléko, zcela určitě 18/20 za cappuccino). těšil jsem se, že si od stejného člověka dám co nejdřív espresso, ale už jsem ho tam bohužel neviděl a to jsem se několikrát díval do podniku. možná jsem měljensmůlu, možná už tam nepracuje (několik dní poté visel na dveřích letáček, že hledají nové baristy a servírky), subjektivně jsem měl z něj pocit, že ho otravuje pracovat v podniku, kde jeho péči o kávu možná nikdo nedocení (ale to jejenosobní dojem a čirá spekulace). pokud se nepletu a už tam nepůsobí, je to obrovská ztráta pro majitele a podnik. za takovými lidmi chodí návštěvníci (no dobrá, možná ne v brně, kde to stejně dokáže ocenit asijenrelativně úzká skupina milovníků kávy). káva byla připravena ze směsi lucaffe (bez přesnějšího určení poměru, ale nic zas tak tmavě praženého, možno cítit i přes mléko, na můj dotaz mi řekli, že to nebyla čistá arabica, ale spíše italské pojetí směsi).
o pár dní později jsem zkusil espresso od jiné slečny za barem a bohužel jsem to musel vrátit. už v okamžiku donesení na stůl byla crema pryč a zbylojenčerné oko. otrávený výraz autorky, která řekla, že to ví, že to nebylo dobré - je to o přístupu - takové espresso především nemělo odejít z baru. od té doby jsem tam nebyl.
jestliže jsem na úvod vyjádřil pochybnosti o konceptu podniku, stejné pochybnosti mám i o ekonomice kávové promoakce. jak může majitel dopustit všechny kávové nápoje za jednu cenu? vždyť náklady (i pracnost) jednotlivých nápojů (typicky espresso vs latte macchiato) se značně liší. inu, pro zákazníka zisk, pro podnik zbytečná ztráta.