do café flexaret jsem se chystal již dlouho. kavárna, která je diagonálně naproti cabaretu špaček a spoluutváří další shluk více či méně zajímavých podniků (dnes jsem například viděl v nabídce přilehlého junk food dezert nazvaný raw blueberry porn – na můj dotaz mi bylo řečeno, že „prý to včera holky prostě vymyslely“; otázkou zůstává, zda jde o nový trend těžící z všudypřítomné vizuality filmů a fotografií pro dospělé anebo jde jen o inspiraci z podniku v melounovém cukru, kde byl v září 2014 propagován - na fb stránkách - moučník pojmenovaný pornobrownie cheesecake s pekanovymi ořechy a čokoládovou ganáží. nu, možná je na obzoru po bistrech, hamburgrárnách, fresh podnicích či ochutnávkových pivnicích zase něco nového – časem se snad objeví nějaká hlubší analýza ;-)).
pojmenovat podnik podle klasické dvouoké zrcadlovky o něčem vypovídá. v tomto případě tolik, že majitelem podniku je jeden z nejoceňovanějších českých fotografů současnosti – vojtěch sláma (a ano, fotí dvouokou zrcadlovkou), jenž kavárnu provozuje spolu se svou manželkou terezou (od 11. června 2013). několik předběžných nakouknutí (vždy jsem zavítal do prázdného podniku jakkoli se zde prý daří nejen fotografickým akcím – příjemný interiér i se suterénními prostory se přímo nabízí pro kreativní setkávání) mne moc nenalákalo. obsluha z řad studentů byla vždy přátelská, ale nepříliš informovaná. ani reference příznivců kávy nevybízely k návštěvě.
dnes krátce po otevření (během letních prázdnin denně od 13 hod.) jsem tedy do café flexaret zavítal plánovaně a příjemná slečna (brigádnice) více či méně uspokojivě zodpověděla pár úvodních dotazů (na výběr jsou dva druhy kávy; první portugalská, která je údajně pražená s trochou třtinového cukru, druhá - původ neupřesněn - je dominantně arabica s malou příměsí robusty a tmavěji pražená, blíže k itálii, atujsem si dal). kávu jsem doplnil o dezert (k mání mimo jiné čokoládový dortík s mořskou solí od kokina – vystavený kousek – spolu s malými muffiny a borůvkovým košíčkem – vypadal již poněkud unaveně, ale další jsou prý v lednici; teprve později jsem si všiml denní nabídky na tabuli nad barem, kde bylo kromě speciálního 8° piva vařeného pro podnik uvedeno i několik kombinací espressa a dezertu za zvýhodněných 58 kč (cheesecake ani mrkvový dort už nebyl – proč tedy stále na tabuli?) a nakonec jsem zvolil čokoládový fondant do tandemu s výše uvedenou kávou.
po nahlédnutí do chladicí vitrínky jsem ovšem musel konstatovat, že o fondant v žádném případě nejde: ani v tvarovém, ani technickém provedení – absence tekutého čokoládového středu (viz fota), ale spíše jde o něco vzdáleně připomínající buchtu/dort pohádka, což se prokázalo po ochutnání (korpus sušší, vrstva čokoládového krému použitá k promazání nepříliš máslová – lehké podezření na příměs rostlinných tuků s mírnou štiplavostí v dochuti - údajně byla při výrobě použita 55% belgická čokoláda - aspoň to bylo napsáno na lístečku vedle dezertu). mls, který údajně dělal „pan veverka“ (informace obsluhy), byl přinejlepším průměrný (11/20).
espresso již při doručení na stůl (trvalo to docela dlouho, brigádnice se asi snažila, mlýnek jim prý nastavuje majitel a z poskytnutých informací nevyplynulo, že by se tak dělo každý den v závislosti na proměnách klimatu, doba extrakce specifikována jako 20 – 25 vteřin) mělo poněkud potrhanou cremu (zvláštní, když právětuměla špetka robusty ve směsi podpořit); po prvním srku bylo jasné, že surovina není žádný zázrak a ani péče věnovaná přípravě není optimální: slabé aroma, vodová konzistence, nepříliš intenzivní chuťový vjem a velmi slabá dochuť (11/20 když budu hodný).
café flexaret má krásný interiér, milou obsluhu a velký potenciál pro kulturní akce (jistě setujiž delší dobu konají), ale to hlavní, tj. káva a dezert, byly dnes přinejlepším průměrné.