nedaleko oázy se nachází další ze stálic brněnské alternativní jídelní kultury a před několika dny jsem se zde dvakrát zastavil na pozdní oběd z denní nabídky. stálý lístek prozkoumaný nemám, takže následující poznámky je třeba brát jako dojmy ze dvou "meníček" za velmi přijatelnou cenu (79 kč za dva chody).
na úvod prvního oběda nastavila vysoké očekávání zelňačka s kousky brambor, která chutnala opravdu velmi dobře - zelí nebylo jednorozměrně kyselé, brambory nerozvařené a dochucení zcela v pořádku (13/20). hlavní chod v podobě robi plátku s kupovaným houskovým knedlíkem byl ovšem - stejně jako červené zelí - úplně studený a o mnoho horší; plátek bez chuti, zelí extrémně zahlušené octem, knedlík vatový (10/20).
při druhé návštěvě jsem se těšil, že si dám (z denní nabídky 4 jídel) tofu karbanátky se šťouchaným bramborem, hořčicí a ovocným kompotem nebo dokonce lesní houbové rissoto (sic!) s petrželkou, bílým vínem a veganským sýrem. ani jednoho z těchto jídel jsem se však nedočkal, neboť je kuchyň prostě neuvařila, jak mi sdělila celkem příjemná servírka (slečna při první návštěvě se tvářila docela otráveně a ještě o návštěvu dříve jsem se po 15 minutách, během nichž nedorazilo ani menu, zvedl a tiše odešel). coby alternativa mi byl nabídnut uzený tofu steak se špenátem s arašídy a hranolky. tuto nabídku jsem přijal a byl zvědav, co z toho vzejde.
hráškový krém byl řídký a téměř bez chuti, nepříliš příjemné vůně (snědl jsem asi třetinu - stěží 10/20), hlavní chod pak čirá fraška. kupované hranolky, docela nasáklé olejem, doprovázely uzený tofu steak, což byl plátek uzeného tofu vyklopený z igelitového sáčku, zcela studený, jakoby ho někdo vytáhl z ledničky obchodu se zdravou výživou. špenát měl silně blátivou až oslizlou konzistenci, v chuti nedobrý, doplněný o rozvařené buráky, které nemohly nabídnout ani minimální texturální kontrast a oživení (8/20).
při mé druhé návštěvě hrála i v nekuřácké části (napravo od schodů) se 4 stoly velmi nahlas hudba, sice pěkný alternativní rock, ale opravdu hodně hlasitý a u stolu vedle zaznělo nejedno jadrné slovo ve vztahu k probíraným známým. při první návštěvě na mě při krájení knedlíků začaly zírat dvě teenagerky (šel jsem ten den z práce v poněkud formálnějším oděvu) až mi to nedalo a zeptal jsem se, zda je vše v pořádku.
vegalite je hodně alternativní podnik se specifickými hosty i obsluhou, velmi zajímavým kulturním výlepem (myslel jsem, že znám všechny odnože tvrdého metalu, ale na letáčcích bylo opět něco nového), ale na jídlo zde už nejspíš nepůjdu.