zhruba čtvrt roku fungujícímu podniku rozhodně nelze upřít nedostatek žluté. žluté jsou hrnečky (s bílými puntíky!), žluté jsou ubrousky, žluté jsou květiny, žluté jsou některé knihy (nikoli však už pár čísel českých edicí elle nebo harper’s bazaar), které si zákazník ke konzumaci může zapůjčit a lebedit si přitom ve žlutém křesílku na některém ze žlutých polštářků. co by si měl žlutý zákazník přát víc? snad jen to, aby hrál na pozadí mile romantický hit o stydlivé dívce, která se bála vyjít z šatny ve žlutobílých bikinách (itsy bitsy teenie weenie yellow polka dot bikini si jako téma fantastického článku o historii a problematice nákupu dámských plavek vybral i týdeník the new yorker). žlutá je každopádně v kavárenském brně další trend (žluté tenisky barmanek ve věčně prázdném craig baru, žluté menu a žlutá křesílka v mutter café ve fait gallery, žluté židličky a žárovky má pilát, žluté stěny, logo i židle ve sklizeno v campusu atd. atd.) a jenjsemzvědav, kam až toto zajde.
zrod podnikujsemsledoval dlouho před otevřením a jeho existence je příjemným oživením v ne právě útěšné lidické ulici. a jen málokterá nová kavárna má tak podařený a zajímavě členěný interiér (preferované místečko bych nalezl u obou oken) – to se holkám opravdu povedlo. stejně pozitivně hodnotím (na základě dvou návštěv a jednoho nakouknutí první den) i úroveň hlasitosti hudby (cca 57 – 60 db) i její výběr (v prvním případě jedno z alb morcheeby, při druhé návštěvě nějaká lounge záležitost). rychlost wi-fi, zprůměrovaná ze tří měření, dosahuje 18/1.3 mb/s. pohled ke stropu v salonku i v hlavní místnosti odhalí další klišé brněnské (polo)hipsterské kavárenské skupiny, tj. žárovky; zde to však nepůsobí coby pěst na oko jako v jiných podnicích.
jaký je ale produkt a jeho prezentace? upřímně doznávám, že espresso od coffee source mne příliš nezaujalo (40 kč se mi zdá mírně ambiciózní na to, že podnik není v samém centru, stejně jako cappuccino za 49 kč z plnotučného trvanlivého mléka – velká bolest řady dobrých kaváren – na to, že mělo jít o 100% arabicu, to chutnalo spíše jako nějaká tmavší a méně zajímavá italská směs; baviljsemse o coffee source při předminulé návštěvě s majitelem coffee fusion, u nějž prý jedna z dívenek dříve pracovala na brigádě a měla by tedy rozhodně umět kávu připravit) a kdybych od nich neměl 5 dalších káv podobné úrovně v praze, řekl bych, že se pletu. lze diskutovat o opodstatnění cremy na arabice, ale když espresso po doručení na stůl vypadá jako na fotce, nemyslím si, že by to bylo úplně v pořádku (11/20). nutno však poznamenat, že na filtru se dějí daleko zajímavější věci (berlín, londýn); pro milovníka espressa (který si může filtrovat doma) to však zde zatím není ideální.
při druhé návštěvějsemzkusil čokoládový cheesecake s čili od děvčete u plotny (za 69 kč, ještě před nástupem eet, konkrétně 27. 11. 2016), který představoval velmi slušný výsledek a potvrzuje, že tato cukrářka patří v brně k těm, od nichž stojí za to – až na výjimky – ochutnat skoro vše; jen kostičky čili byly až příliš hrubě nasekané a ústrojnější by bylo, kdyby byly inkorporovány do čokoládové vrstvy (13/20). jak se však zdá, klasické dezerty jsou zde v menšině, neboť ve vitríně i ve slovníku fb kavárny dominují slova jako bezlepkové nebo raw, případně dýňobraní či zdravé mlsání – popis malých jídel je také plný „farmářských novotvarů“; pozn.: sám oblibuji termín mrkvožně, ale konzervativní akademické kruhy, v nichž se pohybuji, jej zatím nepřijaly za svůj).
pochopitelně je také vše od malých dodavatelů; provozovatelky se se vším, co dávají do jídel a nápojů, mazlí, lahodné víno od moravského vinaře však bohužel bylo jen po celé lahvi, a takjsemmusel vzít zavděk deci bílého z jihoafrické republiky (fangalo, zřejmě v ročníku 2015 a dle informací v technickém listu distributora jde o 90 % chenin blanc, 10 % chardonnay se zbytkovým cukrem 1.73 g/l, stejná značka zastupuje i růžové a červené a to je prosím z rozlévaného vína vše) – prostě lehké, moderní a obyčejné víno (abych parafrázoval popisku na stránkách dovozce, kde se také uvádí, že tato značka představovala 63 % dovozu baleného vína z jar za rok 2013 - tady někdo vydělal pěkné peníze) – předpokládám, že z bag-in-boxu (což není nutně špatně, tahle věc pořád roste).
podnik má svůj web, což je vhodné ocenit (byť je na něm otvíračka ze zkušební doby podniku, která se liší oproti informacím na facebooku, své užjsemřekl majitelkám k jazykovým nesrovnalostem v úvodní sekci webu). servis je modelově rustikální (espressojsemdostal na bytelné fošničce - v případě nouze určitě využitelné i pro krájení zeleniny), cukr a dekorativní kávová zrnka jsou samozřejmě v malých zavařovačkách, papírová menu jsou však nepraktická a už dosti odrbaná (viz foto) – navíc v nich lze nalézt opravdu nevšední jazykové seky („s přitežlivým aroma“, „čaju od oxalis“, „rozlívané víno“, „ručně sbírany“, „capitan bucanero elexir“ nebo „destiolovaný“ - pokud jazykově korigoval menu stejný člověk jako web, už se nedivím).
v úvodu naznačené vyšší ceny mi potvrdilo nacenění dvanáctiletého diplomatica (pardon, ale 150 kč za panáka, když nejen v air café - a tamjsemse ho něco napil ještě za 80 kč v letech 2011 - 2013, ale třeba i v – budiž mu země lehká – bílém králíkovi nebo schrottu mají totéž za 90 kč, nemluvě o obskurním hashtag baru, kde je 1 dcl téhož, tj. 2 velké a jeden malý, za 140 kč – to je ovšem bizarní extrém) a tahle kavárna rozhodně není ani pro ty, co by si po husičce u babičky chtěli dát k „presíčku“ v kultivovaném prostředí pivo (lahvový sváteční 12° bernard za 58 kč a nealkoholické švestkové od téhož pivovaru za 55 kč je už trochu síla, jakkoli chápu, že ceny piva mohou být záměrně odrazující anebo je nabídka orientována kreativní zákazníky s výbavou od apple, co se rádi liší od davu). nabídka je trochu nelogická. káva, čaj, smoothios (sic!), něco snědku a pak teprve víno.
jsem přesvědčen, že podnik bude prosperovat (absorpční kapacita brna je ve vztahu k více či méně hipsterským zařízením podobného druhu prakticky nevyčerpatelná) – už teď bývá odpoledne a navečer zcela zaplněný – a kdyby byla větší péče věnována produktu, budu se zde rád často vracet (čistě objektivně je to celkově na mé škále zatím 12/20, na té zdejší blíže 2.5/5, ale pro jednou snad - možná oslepen vší tou žlutou - mohu přivřít obě oči s nadějí, že až je zase otevřu, budou nedostatky napraveny).